Novodobý český hermetismus - Vodnář

Obsahem této knihy je historie novodobého českého hermetismu od konce minulého století do počátku nacistické okupace. Snaží se přiblížit současnosti vhled do problematiky a doktríny "prokletých věd". Autor střádal materiál ke knize celá desetiletí a pojal ji jako svědectví bytostného hledání a zápasu o poznání transcendentního světa a faustovské touhy, která je ve všech svých podobách věčná a velkolepá. Kniha Novodobý český hermetismus je druhým, podstatně rozšířeným a přepracovaným vydáním stejnojmenné knihy, která měla velký a kladný ohlas mezi zájemci o hermetismus, druh esoterismu, skrývané doktríny a praxe o skrytých silách přírody a člověka. Původ hermetismu tkví v esoterním náboženství starého Egypta; měl výrazný vliv na renesanční filosofii, zejména na jednoho z jejích největších představitelů Giordana Bruna. Hermetismus měl společnou cestu s křesťanskou kabalou a jeho spojení s praxí alchymie, astrologie a magie, s učením o okultních vztazích mezi člověkem a vesmírem - mikro- a makrokosmem - budilo u mnoha lidí zaslouženou pozornost, často nejen čtenářskou. Hermetické - esoterní nebo také okultní - nauky stimulují u mnoha lidí faustovskou touhu po neukojitelném vědění a poznávání, které jde za hranice empiricky pojatého světa, naléhavou potřebu transcendence, která je vede ke studiu a nezřídka i praxi v oboru těchto tajných věd. Zlatým obdobím historie hermetismu v Čechách byla doba panování císaře Rudolfa II. Habsburského, který učinil z Prahy středisko bádání v hermetických naukách a s přispěním proslulého tvůrce golema, rabbiho Löwa ben Becaléla také duchovní oázu bádání v kabale. Vedle podvodných alchymistů a lživých „mistrů magie“ zde působili skuteční zasvěcenci, zejména Rudolfův lékař Michael Maier a dočasně i všestranný vědec a okultista John Dee. Druhým zlatým obdobím historie českého hermetismu byla třicátá léta minulého století, kdy se v Praze sešla trojice skutečných Mistrů tajných věd, velký všestranný znalec hermetismu Petr Kohout (Pierre de Lasenic), teurg Jan Kefer a kabalista František Kabelák, kteří českému hermetickému hnutí, soustředěnému zejména ve společnosti českých hermetiků Universalii a v Horev-klubu, studujícího staroegyptské prameny hermetismu, vtiskli nejen svou prací, ale i svými životními osudy, jedinečnou pečeť. Český hermetismus té doby byl povýšen na světovou úroveň. Znovu se dotkl starých rosekruciánských a kabalistických tajemství, znovu zde byla oživena praxe starověké teurgie a renesanční magie, pěstována astrologie, otevřeny laboratoře pro zhotovování spagyrických arkán, ale i magických zrcadel. To vše bylo propojeno s podivuhodnými osudy lidí, kteří v doteku s transcendentními světy dospěli nejen k hlubokému smíru s životem, poznamenaným četnými protivenstvími, ale někteří i ke zkáze v hlubinách satanského zatracení. Knihu Dějiny novodobého českého hermetismu lze číst nejen jako úvod do studia okultního esoterismu, ale i jako soubor příběhů o podivuhodných osobách a jejich okultních dílech.